Sedlo/Geltschberg

 

Sedlo (také Vysoké levínské sedlo) je vrch vysoký 726 m nacházející se nedaleko od Liběšic v Českém středohoří v bývalém okrese Litoměřice. Je známý tež pod starším názvem Jelečský vrch – Geltschberg . Je nejvyšší horou Verneřické části Českého středohoří. 

Popis: Jedná se o vysokou horu se dvěma výraznými vrcholy, která z dálky připomíná jezdecké sedlo. Celý mohutný vrch je porostlý hustými lesy. Vrcholek hory je skalnatý a je tvořen výraznými tefritovými skalními suky, skalními terasami s hranolovitou odlučností hornin. Celý vrcholek hory je chráněným uzemím (Přírodní rezervace Sedlo v CHKO České středohoří), nacházejí se zde zbytky původních listnatých lesů se vzácnou květenou. Vyšší vrchol se nazývá Velké Sedlo, nižší vrcholek pak Malé Sedlo (534 m). Vrcholek Malého Sedla je znělcový. Na úpadí Sedla se také nachází menší vršek Litýš ze stejnojmennou hradní zříceninou. Vrch Sedlo je velmi dobře viditelný například z mnoha míst v dolním Polabí i odjinud, tvoří přirozenou přírodní dominantu obci Liběšice i městu Úštěk a vůbec celému zdejšímu malebnému kraji. Nejvyšší bod vrchu zve se Májový kámen (Maistein). Na předhoří Sedla je terasovitý Luh (Lohberg), na něm upraveny vyhlídky: Široký kámen (Breiterstein) a Panenský kámen (Jungferstein).Na plošině nejvyššího vrcholu byla dříve postavena vysoká dřevěná trigonometrická konstrukce, zdálky připomínající rozhlednu. Zřítila se v 80.letech minulého století.

Turistika: Sedlo bylo již od začátku minulého století oblíbeným cílem turistů a místem setkání jejich spolků. Na vrcholové plošině byl roku 1912 vybudován pomník na počest zakladatele německého tělovýchovného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna. Pomník byl vybudován za podpory turistických spolků 6. tělovýchovné župy obcemi Litoměřic, Lovosic, Hošťky, Liběšic, Žitenic, Úštěku. Po pomníku zůstalo jen povalené torzo. I v současné době je vrchol sedla cílem turistů jednotlivců i organizovaných výletů z blízkých obcí a dětských táborů. Specialitou je pak tradiční novoroční výstup na Sedlo. Na vrcholu je též kronika-vrcholová kniha.   

Výstup: Z Horního Vysokého polní cestou přes Lhotsko na svah a vrchol (¾ hodiny, žlutozelená značka). Sestup k jihozápadu po hřebeni. Cestou se setkáte s výraznými tefritovými skalními suky připomínajícími obří prsty.

Rozhledy: Vyhlídka s vrcholu na západ: přes osadu Jeleč (Geltschhausel) a Trojhoru na Dlouhý Vrch, za ním Milešovku, vpravo Kalich, Panna, pod nimi Třebušín, v pozadí Varhošť. Od Dlouhého vrchu nalevo přes Ploskovice a Zlatý Vrch, Radobýl, pak Lovoš, Košťálov. Nalevo od Radobýlu Litoměřice, Terezín, Hazmburk s Poohřím a Lounskými vrchy. Na jih: přes Liběšice do Polabí, Říp, k Mělníku. V pozadí Praha, Petřín. Na jihovýchod: přes Zimoř, Housku, Vratenskou horu, nalevo Úštěk, Helfenburk s Ostrým , Bezděz. Na východ: Vlhošť u Ronova, Zahrádky. V pozadí Ralsko, Ještěd, Jizerské vrcholy a Krkonoše. Mezi Českou Kamenicí a Českou Lipou Bor a Klíč. Za Zámeckým vrchem u Čes. Kamenice Tanečnici s rozhlednou. Dále nalevo vrcholy Českosaského Švýcarska. Na severozápad: přes Křížový potok, Matzenstein, Bukovou horu, Děčínský Sněžník, Tisské stěny.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode