Četnická stanice Třebušín

Pamětní kniha četnické stanice Třebušín 1870-1950

Na stránky budeme postupně vkládat zápisy z této pamětní knihy.

Začneme obdobím První republiky 1918-1937. Dále budou následovat zápisy z období poválečného. Nakonec jsme museli nechat nejstarší zápisy do roku 1918, jelikož německý text je díky dobovému rukopisu velice špatně čitelný a jeho „vyluštění“ potrvá delší dobu.

České texty jsou přepisovány doslovně, včetně dobového slohu a gramatiky. Do textu jsou vloženy fotky a obrázky dobové výstroje a výzbroje.

Přílohou jsou také seznamy velitelů stanice a mužstva.

1918

Úvod

Dne 28,29,30 října opustila rakousko-uherská armáda , stojící v poli na rozličných bojištích, k své újmě válečné posice a prchali v největším kvapu všichni příslušníci armády bez rozdílu hodnosti a národnosti k domovu.

Událost tato, v historii bezpříkladná byla počátkem konce dlouholeté světové války a náhlé její ukončení – jakož i bezmocnost rakouské-uherské armády-urychlila revoluční hnutí v monarchii a rozpadnutí druhdy mocné říše.

Dne 28. Října stal se dlouho v zemích koruny české, na Slovensku i za hranicemi, připravovaný státní převrat skutkem a prozatímní vlády ujal se Národní výbor, jehož nařízení podrobovali se všechny státní úřady a jemuž slib věrnosti složilo vojsko i četnictvo.

Dne 30. Října zahájil Národní výbor svoji činnost a 14. Listopadu prohlásil sesazení Habsburgů z trůnu, země koruny české a Slovensko byli vyhlášeny za republiku Československou.

Mezi tím prohlásili někteří němečtí předáci české, moravské a slezské části území, obydlené němci, za německé samostatné Čechy (Deutschbohmen) a jmenovali němce, četnického štábního podplukovníka Stingela, sídlem v Liberci, zemským četnickým velitelem pro Německé Čechy.

Četníci národnosti německé přihlásili se bez vyjímky k tomuto německému velitelství a stáli v jeho službě i žoldu, kdežto četníci národnosti české, vzdor jejich osamocení a roztroušení na rozličných stanovištích v poněmčelém území ku české straně se hlásili a rozkazů českého četnického velitelství v Praze se podrobovali.

Vojsko české národnosti, které se po převratu z bojiště vracelo a denně vracejícími se zahraničními legionářskými oddíly zesilovalo, vydal Národní výbor proti odbojným německým a na Slovensku promaďarským místům, které se většinou dílem podrobili a dílem kladli odpor, takže na několika místech bylo užito zbraní a došlo ku krveprolití.

Mužstvo zdejší četnické stanice sestávající se z velitele stanice Rudolfa Beuera a četníka na zkoušku Karla Braiera oba německé národnosti, podrobovalo se rozkazům tak zvaného zemského německého velitelství pro německé Čechyuprchlo dne 10. Prosince 1918 následujíc příkladu německých četnických důstojníků za hranice a sice do Německého Rakouska. Při tom vzalo sebou kromě výzbroje a výstroje také pěněžní nám náležející obnos ve staniční kase, který byl později manželkou za uprchlého staničního velitele nahrazen.

15. prosince – byl na zdejší stanici velitelstvím četnického oddělení v Litoměřicích strážmistr 2. Třídy František Reiniger jako prozatímní velitel stanice odvelen.

Strážmistr 2. Třídy Reiniger byl později zemským čet. velitelstvím pro Čechy jako definitivně stanovený velitel stanice potvrzen.

1919

28.2. byla stanicejedním četníkem na zkoušku zesílena, takže systemizovaný stav stanice byl od této doby opět úplný.

14.3. započalo min. vnitra s vydáváním věstníku četnictva státu Československého.

10.5. vznikl z neznámé příčiny oheň v sušárně Karla Krause v Tašově byl ale záhy zpozorován a udušen a nebyla velká škoda způsobena.

27.8. vzala se nad Třebušínem a okolím prudká bouře s krupobitím, které na úrodě na polích značných škod nadělala.

1.11. stanice Třebušín schválena na rozkaz Zem. Čet. Velitelství pro Čechy ze dne 22.7.1919 č.j. 530 o jednoho strážmistra a obnáší systemizovaný stav stanice 3 muže.

1920

23.1. na rozkaz velitele oddělení v Litoměřicích byl na stanici přidělen policejní pes Astra a psovod za účelem vycvičení. Potažmo opravy cviku vrch. strážm. Reisingerem a ponechán na stanici do 27.4.1920, načež byl psovod a policejní pes opět na jejich kmenovou stanici v Litoměřicích rekomandován.

21.7. vytvořila se na zdejších lesích, škůdce lesů „Mniška“ a to v nesmírném množství a ve všech lesních částech obvodu. Hubících prostředků nebylo vzdor oznámení na politickou okresní správu od majitelů lesů užito.

14.8. měla býti stanice rozdělena na dva četnické obvody a sice v Proboštově z čehož však s ohledem na nedostatek bytu opět sešlo.

21.10. Emil Philipp, syn domkářů z Rýdče předstíral loupežné přepadení, byl však z nepravdy usvědčen a přiznal se ku předstírání trestného činu.

16.12. Václav Hóhne, syn domkářů z Tašova předstíral na stanici loupežné přepadení a pokus vraždy na něm, byl však z nepravdy usvědčen a přiznal se k předstírání zločinu a pokusu sebevraždy.

Koncem roku bylo konstatováno, že bezpečnostní poměry se v obvodě nezlepšily a stejně jako v roce 1919 zůstaly nejisty. Oznámení bylo za celý rok učiněno : 107 a 8 zatčení.

1921

3.2. Matylda Hahn-ová z Rzebiny, 91 letá stařena předstírala větší krádež, nemožnost krádeže byla odůvodněnými důkazy státnímu zastupitelství v Litoměřicích oznámena.

1.4. zesílena stanice třebušín o jednoho muže. Systemizovaný stav stanice 4 muži.

10.7. Vynořil se lesní škůdce „Mniška“ ve všech částech lesa v obvodě ve velkém množství a nebylo opět žádných prostředků k jeho hubení použito.

26.10. Byla nařízena částečná mobilizace na den 28.10. a byly v důsledku toho konány v obvodě předepsanou dobu k tomu účelu obchůzky.

15.11. nyřízena byla opět demobilizace.

30.12. ke konci roku bylo zjištěno, že bezpečnostní poměry v obvodě se proti roku 1920 zlepšily. Za celý rok bylo učiněno 111 oznámení a 5 zatčení.

1922

30.1. Vypukl ve stodole zemřelého Adolfa Múllera v Týnci Horním č.23 oheň, který dřevěné části a obsah stodoly až na zdi strávil. Vznik ohně nebyl vysvětlen, má se ale za to, že byl zůmyslně a ze ziskuchtivosti založen.

30.4. Vypukl ve stodole chalupníka Josefa Pihana v Řetouni oheň, který stodolu a obydlené stavení až na zdivo strávil. Vznik ohně způsobil dle odůvodněných důkazů majitel sám ze ziskuchtivosti a byl zatčen, pro nedostatek důkazů ale soudem propuštěn.

2.6. Výnosem min. vnitra ze dne 20.5.1922 č 20.414-13 byli všichni důstojníci a vrchní strážmistři vyzbrojeni ve výkonu služby pistolí, vrchní strážmistři kromě toho také karabinou.

Během února vynořil se opět lesní škůdce „Mniška“ ve všech částí lesů v obvodě v takovém množství, že úplné zničení lesů jest neodvratitelné. První známky zpustošení  lesa počínají se již jeviti.

Rudolf Bradáč z Těchobuzic, pekařský pracovník, předstíral loupežné přepadení u Tašova, byl ale z nepravdy usvědčen a doznal, že ze strachu před mistrem, když se mu splašil kůň, přepadení předstíral.

21.11. Koncem tohoto roku bylo značné zlepšení bezpečnostních poměrů konstatováno. Za celý rok bylo učiněno 139 oznámení a 4 zatčení.

1923

Lesy mniškou zničené počínají majitelé lesů porážeti, když se zjistilo, že zasychají a že více nezazelenají. Na sta hektarů padlo malému sice, ale zhoubnému lesnímu škůdci tomu za oběť.

V tomto roce, v jarních měsících rozmnožily se ponravy „Mnišek“ takovou měrou, že zachvátili již i nejmladší lesní kultury.

30.6. Chladné a deštivé počasí května a června učinilo škůdci tomu konec a vyhubilo jej během několika týdnů úplně.

Přírodní pomoc tato zachránila sice nejmladší lesní kulturu ale zkáza některých smrkových dorostlých a padlých lesů byla již dokonána. Nakažené lesy musejí být z obavy před jinými škůdci lesními co nejrychleji poraženy.

Vývozem poraženého dříví vyvinul se čilý ruch a celá řada zdejších usedlíků a dělníků bez zaměstnání našla nový zdroj k výdělku.

31.12. Bezpečnostní poměry v obvodě v tomto roce se opět zlepšily a válkou způsobené neutěšené poměry se pomalu urovnávají.  

1924

10.1. V porážení zbytků mniškou zničených lesů se pokračuje a vývoz dříví jest v plném proudu.

22.1. Výnosem min. vnitra byly zavedeny u četnických důstojníků opět šavle a třapce.

30.5. Jarními dešti rozmoklé silnice v obvodě trpí těžkými náklady s dřívím a jsou na mnohých místech až na základ vyjety a musí býti znovu vyštěrkovány.

30.11. Vození dříví po deštěm rozmoklých silnicích se zastavuje a jenom malý zbytek dříví se ponechává pro zimní období.

31.12. Bezpečnostní poměry byly v tomto roce dobré a normální. Za celý rok bylo učiněno 108 oznámení a 4 zatčení.

Jan Hanuschka, majetník domu v Třebušíně a vůkolních lesů rozparceloval a prodal dvorec i polnosti a lesy zdejším rolníkům za 800.000 kč. Polnosti a lesy koupili jak rolníci tak i chalupníci a jenom vrch Kalich nebyl veřejně prodán a zůstal majetkem Jana Hanuschky mlad..

1925

1.5. Poslední zbytky z poražených lesů se vyvážejí a povozníci, kteří k tomu účelu zakoupili kdys koně a vozy, tyto opět prodávají.

Zdejší pahorky, ohrazeny druhdy hustými lesy skýtají nyní smutný pohled, jsou většinou holé a budou v případě dlouhých dešťů nebo náhodných průtrží mračen stálým nebezpečím pro níže položená místa.

12.8. V noci ze dne 11. Na 12.8. se v 24 hod. vznesla nad částí zdejšího obvodu prudká bouře, které vyvrcholila v průtrž mračen a to nad obcemi Rýdeč, Tašov, proboštov a Zálezly. Voda valila se z návrší u Tašova skrz obec Tašov, poškodila obec vedoucí  silnici a polní cesty k obci náležející, vystoupila na to za Tašovem z řečiště potoka a hnala se úžlabinou k Proboštovu a k Hermannmúhle, kde podryla a zničila silnici v délce na 80m až do základu a nadělala hlubokých výmolů.

Pod obcí Tašovem u mlýna Karla Krauze vzal sebou proud vody půl zděné kolny na vozy a jednu kolnu. Mimo toho podryla a odnesla voda dvůr Krauzeho v délce 30m a 3m šířky a jeden žebřinový vůz, který byl po povodni blíže obce Proboštova rozbitý nalezen.

U mlýna Hermannmúhle podryla a odnesla mlynáři Čeňku Janke-ovi dvůr v délce 15 metrů a odnesla několik metrů palivového dříví. Kromě toho podryla a vyvrátila v okolí mlýna několik silných dubových stromů.

U Jankenmúhle – 700m dále, podryly dravé proudy jednopatrový dům Ferdinanda Furyho č.p. 17, tak že se ho polovina svezla a druhá polovina domu musela býti dřevěnými sloupi podepřena.

Dalších menších škod nadělala povodeň u hermannmúhle mlynáři Václavu Spiegelhauerovi z Pastriechermúhle, mlynáři Eduardu Kócherovi z Jankenmúhle a rolníku Josefu Schneiderovi z Byňova a kováři Josefu Wernerovi  z Byňova a sice:

Mlynářovi Spiegelhauerovi a Kócherovi zničila vchod (ústí) podzemního kanálu na vodu k mlýnu a zanesla kanál pískem a kamením.

Rolníku Schneiderovi odnesla voda asi půl korce louky u Jankenmúhle a kováři Wernerovi vzala základy a stěnu stodoly u potoka a zničila a zanesla celou zahrádku před domem.

Průtrží mračen způsobená hromadná škoda, mimo naplaveniny na lukách a polích odhaduje se na 200.000 Kč.

Ostatní obce v obvodě nebyly průtrží mračen dotčeny a nepřišel nikdo k úrazu a o život.

31.12. Bezpečnostní poměry byly v tomto roce dobré a normální. Za celý rok bylo učiněno 161 oznámení a 12 zatčení.

1926

1.4. Dne 31.3. v noci vypukl ve stodole Emila Hernicha v Liškově oheň, který stodolu a hospodářské stroje v ceně 85.000 Kč zpopelnil. Vznik ohně zůstal nevysvětlen a má se zato, že některý z přenocujících tuláků stodolu z neopatrnosti zapálil.

6.4. Dne 6.4. vyhořelo na 3 korce mladého lesa v lese „Pleschke“ rolníku Václavu Kirschteovi v Týnci Horním, škoda ohněm způsobená obnáší as 3.000 Kč a vznikl kvůli neopatrnosti dělníka Emila Schumanna z Hor. Týnce, který rozdělal v lese oheň a nechal jej bez dozoru.

5.6.  Dne 5. června  po 15 hod rozvodnil se následkem dlouhého deště, který hraničil s průtrží mračen Třebušínem probíhající potok „Lanabach“ a vystoupil z nízkého řečiště na silnice a pole v Třebušíně a okolí.

V Třebušíně zaplavila voda dvůr Františka Fidlera č.p.37, vnikla do domu a stáje a musel býti dobytek vyveden, na dvoře strhly proudy můstek přes potok ke stodole a nanesly hromadu písku a kamení. Ku pomoci byl poplachem svolaný dobrovolný místní hasičský spolek.   

Proudy vody se hnaly největší rychlostí  k osadě Mlýnci Starému, kdež se spojily s jinými potoky a strhly ve Starém Mlýnci most na okresní silnici, vedoucí k Býčkovicím.

Silnice tato zůstala delší čas pro jízdu od Třebušína přes Starý Mlýnec nezpůsobilou.

Kromě mostu odplavila voda ve Starém Mlýnci několika občanům ploty zahrádek, povalila jeden dřevník, strhla kamenný břeh potoka, odnesla 4 slepice a dříví a vyvrátila několik silných stromů.

U Leopoldova Mlýna na samotě Josefa Hernichela ve Starém Mlýnci č.p.8 strhla voda část stodoly, vynesla hospodářské stroje ze stodoly na pole za stodolu, které úplně rozryla a zpustošila.

Silnice v celém obvodu stanice jsou větším dílem poškozeny a silně vymlety.

O život aneb k úrazu nepřišel v obvodě při povodni nikdo.

5.7. Dne 2.7. v 16 a ½ hod. vznikl na půdě domu Any Kunové v Tašově  oheň a rozšířil se na sousední stavení Josefa Paula č.p.38 a strávil veškeré dřevěné části domu, stodoly a chléva až na zdi.

Vznik ohně zůstal nevysvětlen, obě poškozené strany byly pojištěny.

1926 Bezpečnostní poměry v obvodě byly dobré a normální, za celý rok bylo učiněno stanicí 2 zatčení a 269 oznámení. 5 hlídek bylo vykonáno následkem živelné pohromy.

1927

12.3. Výnosem min. vnitra byl zaveden nový stejnokrojový předpis vycházkový.

2.7. Na den 2.7. připraví se na výročí bitvy u Zborova. Ohlasy této bitvy a její význam pro československý národ byly pořádány v místech s vojenskou posádkou slavnosti a přednášky.

V místě nebyly žádné veřejné oslavy pořádány a proto pronesl staniční velitel na stanici o významu této bitvy  stručný proslov.

18.8. Vypukl ve stodole Václava Gaubeho v Proboštově oheň, který strávil dřevěné části stodoly až na zdi. Ve stdole shořeli veškeré zásoby obilí, hospod. Stroje a vozy. Škoda obnáší přes 50000Kč. A jest vznik ohně nezjištěný (dle domění povstal oheň z neopatrnosti).

V Třebušíně byla zřízena jednotřídní česká menšinová škola za velikého odporu místního obyvatelstva. Dům pro školu byl koupen od notáře Josefa Bóhmera z Třebušína čes. státem.

28.10. Oslavy státního svátku 28.10. nabyly v obvodě pořádány, obyvatelstvo přihlíželo k tomuto dni lhostejně.

1928

31.1. Národním shromážděním republiky československé byl změněn §13 zákona o četnictvu, kterým se dává četníku službu konajícímu větší možnost užití zbraně.

 20.2. Výnosem min. vnitra byla zavedena pro četnické gážisty mimo důstojníky služební přilba.

20.5. Výnosem min. vnitra byla zavedena pro gážisty četnické mimo služební třídy, četnická služební šavle.

Výnosem min. vnitra byl schválen „Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond“. Účelem spolku je prohlubování odborného vzdělání příslušníků četnictva a hmotným podporováním pozůstalých po četnictvu při úrazu, nemoci atd..

28.10. Dne 28.10 dovršila naše republika 10 roků svého trvání. Ve mnoha městech a obcích byly pořádány lidové slavnosti. V Třebušíně slavnosti pořádány nebyly a četnictvo zúčastnilo se slavnosti v Ploskovicích.

31.12. Žádných zvláštních událostí se v obvodě stanice během roku nepřihodily.

1929

27.10. Volby do Národního shromáždění ve zdejším obvodě proběhly klidným způsobem.

28.10. Oslava státního svátku nebyla v obvodě pořádána, obyvatelstvo bylo většinou v zaměstnání, jako za všedního dne.

4.12. Toho dne vypukl v domě rolníka Václava Ullricha v Rýdeči oheň, který strávil větší část pícnin, škoda 40000Kč. Oheň byl způsoben neopatrností syna poškozeného, 3 roky starého Václava Ullricha.

14.12. Dne 14.12. spáchal v lese u Klokoče zběh František Joska pokus loupežné vraždy na šoféru Arnoštu Půhlovi z České Lípy tak, že jej zezadu bodnul vojenským bodlem mezi lopatky a pak mu odcizil auto v ceně 45000 Kč. Pachatel byl druhého dne dopaden i s odcizeným autem a zatčen. Odsouzen byl k pětiletému žaláři.

31.12. Jiných zvláštních událostí se během roku nepřihodilo.  

1930

7. března, v den 80. letých narozenin pana prezidenta republiky T.G. Masaryka v obvodě stanice byl klid, obyvatelstvo volno nikde nepožádalo, ani domů svých prapory neozdobiloa chovalo se vůbec zcela netečně.

31.12. Během roku se jiných zvláštních událostí nepřihodilo.

1931

Během roku se zvláštních událostí nepřihodilo.

1932

Během roku zvláštních událostí nebylo.

1933

1.4. Přemístěn dosavadní velitel četnického oddělení Egon Jeschke jako velitel četnického oddělení v Chrudimi a velitel četnického oddělení v Chrudimi major Eduard Kmínek přeložen jako velitel četnického oddělení v Litoměřicích.

1934

25.9. Výnosem ministerstva vnitra v Praze změněn stejnokroj četnictva povolením sametového límce na četnickém plášti.

31.12. Dnem 31.12. byl dán na odpočinek generální velitel četnictva generál Bohuslav Knobloch a zemský četnický velitel v Praze generál Josef Hammer.

1935

24.1. Plukovník Josef Šustr jmenován generálním velitelem četnictva.

Plukovník Václav Holna jmenován zemským četnickým velitelem v Praze.

28.2. plukovník Josef Šustr generální velitel četnictva jmenován s hodnostním pořadím od 1. Ledna 1935 generálem.

Plukovník Václav Holma zemský četnický velitel v Praze s hodnostním pořadím od 1. Ledna 1935 povýšen na generála.

21.3. Veškeré četnictvo republiky československé bylo přezbrojeno novými zbraněmi a to karabinami vzoru 33.

1.7. Zřízeny byly četnické letecké hlídky.

14.11. Tento den se stal velice památným a rovněž pro celý národ zarmucujícím, jelikož odstoupil první president republiky československé Dr. T.G. Masaryk, který byl od prohlášení  československé samostatnosti plných 15 roku presidentem – úcta to, která se nedostala již žádnému zvolenému prezidentu.

Odstupující prezident T.G. Masaryk ve svém prohlášení praví:

„ Presidentský úřad jest těžký a zodpovědný a vyžaduje proto plné síly. Vidím že již nestačím a proto se ho vzdávám. Byl jsem čtyřikráte zvolen prezidentem naší  republiky. Snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom.

Potřebujeme dobrou zahraniční politiku a doma spravedlnost ke všem občanům, ať jsou jakékoliv národnosti.

Rád bych vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji Dr. Beneše. Pracoval jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho. Mám plnou důvěru, že vše půjde dobře a dá-li Bůh, budu se na vás ještě chvíli dívat, jak si vedete.

Vás, pane ministerský předsedo, prosím, abyste vzal mou rezignaci na vědomí a zařídil, čeho je třeba“.

Odstoupivšímu prezidentu republiky T.G. Masarykovi byl zákonem dán titul „President Osvoboditel“, ponechán na doživotí prezidentský plat a dosavadní sídlo zámek Lány.

18.12. Jako druhý president československé republiky zvolen na období 7 roků spolupracovník presidenta Osvoboditele Dr. Eduard Beneš, který byl od prohlášení československé samostatnosti ministrem věcí zahraničních.

1936

Během roku zvláštních událostí nebylo.

1937

1.8. Výnosem min. vnitra ze dne 22. července změněny distinkční odznaky četnictva a to u sboru strážmistrů až praporčíků zavedeny třícípé hvězdy, u vrchních strážmistrů zavedena jedna pěticípá hvězda a ramenní páska opatřena po vnitřní straně tři mm širokou stříbrnou sutaškou.

14.9. zemřel první president a zakladatel republiky Československé, President Osvoboditel T.G. Masaryk na zámku v Lánech ve stáří 87 roků.

1.9. Zemřelý „President Osvoboditel T.G. Masaryk pohřben za účasti celého národa a branné moci prozatímně na hřbitově v Lánech.